ÚSPĚŠNÍ JIHOČEŠI

Jezdecký klub Falea byl založen v roce 2002 a v současné době čítá 28 členů, z toho 18 aktivně sportujících. Oficiální sídlo je v Českých Budějovicích, ale stáj, kde jezdecký klub působí, se nachází v Doudlebech u Českých Budějovic. Je zde ustájeno 35 koní, převážně sportovních. K dispozici je písková jízdárna o rozměrech 30 x 70 m a malá hala 14 x 24 m.

Největší úspěchy zaznamenal klub v posledních třech letech. Kromě pravidelné účasti na MČR v drezuře a umístění na předních příčkách v jednotlivcích, vybojovali členové klubu i krásná umístění v družstvech.

Co se týče plánů pro nadcházející sezony, tak je samozřejmě snaha i nadále úspěšně reprezentovat na závodech v Čechách i v zahraničí. Na otázku jiných plánů do budoucna kromě sportovní reprezentace padla jednoznačná odpověď, a to výstavba haly o standartních rozměrech, která zatím pro jezdeckou výuku chybí.

A jakým heslem se klub řídí? "Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit. " Paulo Coelho.

Na poslední otázku - Co byste popřáli jihočeské oblasti do budoucna? zazněla odpověď: " Aby o ní bylo pečováno s láskou a aby jezdci a pořadatelé v rámci celé oblasti spolu komunikovali, spolupracovali tak, abychom si mohli užívat sportovní akce v našem okolí a ne jezdit přes 100 km na závody."

Mezi námi jsou i poměrně malé neznámé kluby, bez nich by ale naše oblast nebyla tam, kde je!!!. My si jeden z takových dnes představíme.

Klub nese název tzv. „Oldřichovská konírna z.s.", který sídlí v menším rodinném statku ve vesničce Oldřichov v malebném kraji nedaleko Mladé Vožice. Aktuálně je zde ustájeno celkem 15 koní včetně 5 poníků. Koně jsou převážně venku ve zpevněných výbězích s přístřešky a k dispozici jsou cca 3 ha udržovaných pastvin. V rámci menších, ale dostačujících prostor slouží k výcviku i písková jízdárna o rozměrech 20x40 m. Celkem klub čítá 30 členů, z toho 11 řádně registrovaných v ČJF, kteří se v menší i větší míře účastní hobby i oficiálních závodů. Za velký úspěch považuje zakladatelka každoroční pořádání letních táborů, kam se sjíždí účastníci opakovaně. Členové jsou vděční za každou spolupráci ať už s různými trenéry, instruktory, školiteli a rádi se vzdělávají v koňském světě. Letošní sezonu již zahájili prvními drezurními závody. Plány do budoucna jsou výstavba venkovních boxů a z hlediska možnosti připouštění i box porodní. V rámci rozšíření pastvin by se dalo hovořit až o téměř 7 ha. Rozvoj se plánuje i v ubytovacích kapacitách a stavby nové klubovny. Přáním majitelky je i krytá kruhovka pro minimální práci v zimě.

Klub vznikl spíše náhodně a jeho heslo a slova zakladatelky???

„Neřeš, co nemáš a místo toho nabízej ostatním, co máš a to, co potřebuješ, si tě potom najde samo.“

„Všem svým jezdcům se snažím především vštěpit úctu ke koním, velkou pokoru, zodpovědnost vůči živým bytostem, snažím se jim jít příkladem, že i s obyčejným koněm, bez peněz a bez luxusního zázemí se dá dojít k svému cíli, že i dílčí úspěchy jsou velké, ale že to stojí spoustu práce, odříkání, odhodlání a již zmíněné pokory. A také, že úspěch není jen o závodních mašlích. Že být s koňmi, by mělo být radostí a čas s nimi strávený, je ten nejkrásnější a to nejen v sedle.“

Jihočeské oblasti klub přeje, aby šla příkladem ostatním oblastem v komunikaci se členy a aby začala podnikat kroky k motivaci „nižší vrstvy“ a k podpoře vzdělávání.

A jako poslední věta zazněla: ….....je jen potřeba dostat více do povědomí, co všechno mi může ČJF nabídnout. No a to se myslím díky OV, když tak tento dotazník vyplňuji, začíná dít, takže jen tak dál.“

1. Představte nám svůj jezdecký klub, kolik má členů, koní, kde sídlí atp.

S velkou nadsázkou by se dalo použít termín klub, protože v našem případě je členem ČJF přímo státní příspěvková organizace. Aby se to nepletlo, ještě historicky vedeme TJ Sokol hřebčinec Písek, který používáme jako spolu pořadatelský subjekt. Členové jsou až na výjimky zaměstnanci. Kromě prezentace plemenných koní, které vlastníme, a které poskytujeme k chovatelskému využití, jsme v rámci ČJF hlavně pořadatelským subjektem. V roce 2023 budeme mít celkem 18 závodních dní, ke kterým když se přičtou ještě akce ryze chovatelské, jako jsou přehlídky klisen a hříbat, je to v podstatě do konce září pořád něco.

Koní ve sportu máme většinou na sezonu kolem deseti a zúčastňují se hlavně chovatelských soutěží. Plemeník by měl během testace držet svou výkonnostní třídu a to není snadné. Přesto ukázaná v tomto případě platí. V podstatě je jejich závodní sezona reklamou na ně samotné. Myslím, že český chovatel miluje ten pocit, kdy sedí na tribuně a vítězí hřebec, po kterém má březí klisnu.

Sídlíme v prostorách Národní kulturní památky, což dodává místnímu kolbišti sice překrásnou kulisu historických budov, ale co se týká dobudování areálu pro sportovní využití, přináší to samozřejmě mnohé debaty s památkovým ústavem. Ale nebojujeme, myslím, že se vždycky společně shodneme na řešení a všichni jsme společně vděční za to, že Zemský hřebčinec zůstal ve státním vlastnictví. V současné době internetem rezonující příklad hřebčína Napajedla budiž nám všem výstrahou.

2. Přibližte nám alespoň krátce jeho zázemí

Hlavní areál je poměrně rozlehlý, ale při jeho využívání během závodů se snažíme cizí koně držet co nejvíce stranou, protože jsme přece jen inseminační stanice a veterinární pravidla jsou tedy pro nás přísná. Od dokončení projektu revitalizace horní části areálu máme naprosto skvělé kolbiště, které je skutečně využitelné téměř celý rok. Zrovna teď, když všichni pláčou, že jsou jejich tréninkové povrchy pod vodou, si to uvědomujeme o to více. Na našem kolbišti se skutečně utvoří louže tak dvakrát do roka. Hůř jsme na tom s opracovištěm, ale tam už je dokončena projektová dokumentace a pokud se nestane nic zásadního, dojde ihned po posledních letošních závodech k zahájení prací.

Dalším letošním vylepšením je dobudování sociálních zařízení v objektu bývalé karantény.

3. Co považujete za největší úspěchy klubu?

Jezdecké úspěchy jsou samozřejmě jednoznačně spjaty s Jakubem Štěrbou a jeho prezentací plemenných hřebců – Jakub byl několikrát teamovým mistrem ČR, šel s Warnessem čistě GP na závodech světového poháru v Olomouci, několikrát se umístil v rámci VC ČSP atd. Nutno připomenout, že plemenní koně jsou skutečně výzvou pro každého jezdce, a kdo s tím nemá vlastní zkušenost, mnohdy těžko vyhodnotí, o kolik složitější to s nimi je, zejména v managementu jejich přípravy. Nezapomenutelná pro nás pro všechny samozřejmě byla cesta Warnesse ZH do Tokia. To zůstane navždy nesdělitelným zážitkem. A já musím přiznat, že mě osobně až dojímá, jak skvěle funguje náš odchovanec Heartvit ZH se svou kanadskou jezdkyní Tracy Epp. Je to úžasná prezentace českého koně, ale i výcviku, kterého se mu u nás dostalo.

Letos nás bude na nejtěžším stupni obtížnosti prezentovat Cannonem Reuvekamp´s Z a s Wrangler ZH.

Pak za Zemský hřebčinec závodí, jak já říkám „naše holky“, které u nás pracují jako jezdkyně a ošetřovatelky a závodí většinou na vlastních koních. Myslím, že je to moc dobře a velmi jejich snažení fandím. I já se občas pokouším přežít. Považuji se za jezdecky poměrně beznadějný případ, přesto mám pocit, že by to člověk neměl přestat zkoušet. Jezdecké vzdělání je celoživotní cesta.

4. Jaké jsou plány pro následující závodní sezonu?

Ta sportovní už asi byla řečena výše, pořadatelsky už máme pro letošek také rozdané karty, takže hlavně zajistit, aby byli všichni spokojení a nenechat si zkazit náladu. A samozřejmě, hlavně bez úrazů!

5. Co byste popřála jihočeské oblasti do budoucna?

Aby nepodlehla současnému trendu kritizování všeho a snažila se sama tvořit. Samozřejmě, že všechno vždycky neprobíhá ideálně, ale není dobré se tím nechat příliš otrávit. Kdo nic nedělá, sice nic nezkazí, ale ani za ním nezůstane nic dobrého. Takže přeji nové výzvy, nové cesty, entuziasmus a nadšení.